U nás „střídavka“ nehrozí. A jste si jistí?

Často se v současné době mluví o střídavé výchově v souvislosti s tím, jaký má vliv na děti.

Chci ale upozornit na časté mýty, které panují kolem nařizování či schvalování této formy péče o dítě.

Nejdříve trochu teorie….

Střídavá péče neboli střídavá výchova je jedna z forem péče o dítě v případě, kdy rodiče po rozvodu nebo rozchodu žijí odděleně. 

Je rozdíl, zda se na střídavé výchově rodiče dohodnou, nebo když o ní rozhodne soud. Dohoda je známkou toho, že je pro ně toto uspořádání přijatelným řešením a budou v něm pak snáze fungovat. Pokud se rodiče nedohodnou a střídavou výchovu určí soud na základě znaleckých posudků, může být toto uspořádání pro jednoho z rodičů nebo i pro oba rodiče obtížně akceptovatelné.

Jak to funguje?

Střídavá výchova většinou funguje tak, že každý z rodičů má svůj byt (ať pronajatý či vlastní) a  dítě bydlí určitou dobu u matky a určitou dobu u otce. Další variantou je možnost, že dítě zůstává ve stejném místě bydliště a střídají se u něj rodiče. Tato varianta není z praktických a finančních důvodů možná pro každého.

Časový interval může být např. 2 dny (u malých dětí), nejčastější bývá 1 – 2 týdny, ale může být i čtvrt roku. Časové rozložení péče rodičů nemusí být jen v poměru 50 : 50, kvůli výchovnému působení by mělo dítě mít možnost trávit s každým rodičem minimálně 30% času (což platí, i pokud je dítě v péči pouze jednoho rodiče).

Smyslem střídavé výchovy je dát dítěti na vědomí, že má dva rodiče, i když každý z nich bydlí někde jinde.  Střídavá výchova má budovat v rodičích i v dítěti povědomí, že oba rodiče jsou rovnoprávní, oba mají stejná práva i povinnosti, tj. stejné podmínky k výchově vlastních dětí.

A teď ty mýty:

  • rodiče musí se střídavou výchovou souhlasit

Rodič nemusí se střídavou výchovou souhlasit, a přesto tato forma péče může být pro dítě dle soudu to nejlepší. Při rozhodování o svěření dítěte do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte.

  • rodiče musí spolu komunikovat a spolupracovat

Je časté, že když se manželé rozvádějí, tak spolu nekomunikují a nespolupracují.  Pokud jeden z rodičů se střídavou výchovou nesouhlasí, je logické, že není ani ochotný spolupracovat.

Jedná se o vylepšený postoj nesouhlasu jednoho z rodičů se střídavou výchovou, odůvodněný narušenou komunikací. Jedná se ovšem většinou o účelové chování rodiče s cílem zabránit druhému rodiči ve výchově dítěte.

  • mezi rodiči nesmí být konfliktní vztahy

Další argumentační stupeň.

Střídavá výchova ale naopak může přispět k urovnání vztahů mezi rodiči, neboť role rodičů se při střídavé výchově pravidelně obrací. Proč si tedy dělat naschvály? Naproti tomu výlučná péče jednoho rodiče prohlubuje mocenské postavení a u dítěte hrozí vypěstování syndromu zavrženého rodiče.

  • mezi rodiči nesmí být odlišný výchovný přístup

Výchovné přístupy matky a otce se v rodině doplňují a jejich vzájemné působení je důležité pro plnohodnotný vývoj dítěte. Platí v případě, když rodina žije společně a platí, i když dítě žije ve střídavé výchově.

  • střídavá výchova jako pomsta partnerovi

Ze své zkušenosti vím, že rodiče dítěte o střídavou výchovu často skutečně stojí.  Když jsou pracovně vytížení, obvykle počítají s tím, že se o dítě postarají prarodiče. Muži si představují, že se znovu ožení a o dítě se bude starat nová partnerka. Pro mnoho žen ale muž s dítětem ve střídavé péči není až tak atraktivní.

I u varianty, kdy se rodiče střídají v místě bydliště dítěte, mohou nastat konflikty. Líbilo by se vám, aby váš partner trávil půlku měsíce někde jinde? Finanční stránka také není bezvýznamná.

S příchodem nových partnerů vždy dojde ke změně fungování systému. Dítěti možná střídavá výchova úplně nevyhovuje, ale jak se bude cítit, až ji jeden z rodičů bude chtít zrušit?

Další častá možnost je, že se obávají toho, že bývalý partner se bude snažit mařit jeho kontakty s dítětem. Je známo, že vymahatelnost styku s dítětem nařízeného soudem je prakticky nulová. V zákoně je sice řečeno, že bezdůvodné bránění ve styku je důvodem pro změnu výchovy (dítě je svěřeno do výchovy druhému rodiči), ale v praxi se toto často neděje

  • bývalý partner chce střídavou výchovu kvůli tomu, aby „nemusel platit výživné“

V tomto případě bývalému partnerovi mnohdy vadí fakt, že rodič, který nemá dítě v péči, nemá zákonný nárok požadovat doložení, jakým způsobem bývalý partner nakládá s penězi, určenými výhradně dítěti. Nemá ani právo rozhodovat či spolurozhodovat o výdajích hrazených z výživného. Chce mít přehled a alespoň poradní hlas. Nebylo by dobré se dohodnout, že bude tedy platit konkrétní částky na konkrétní výdaje? Dělání „stojky“ už prostě nefrčí….

V poslední době je zřejmý trend nárůstu rozhodnutí soudů ve prospěch střídavé výchovy. Střídavá výchova by ale neměla být automaticky využívána jako forma „spravedlivého“ rozdělení péče o dítě mezi oba rodiče. Ze zákona totiž nevyplývá žádná priorita přístupu při rozhodování o tom, komu bude dítě svěřeno do péče, vždy by měl být posuzován nejlepší zájem dítěte.

 

Veronika Hájková
Jsem sociálně právní poradce. Fascinují mě příběhy lidí a vše, co s nimi souvisí. Vím, že vztahy nejsou vždy radostné a šťastné, jak bychom si přáli. Proto tu chci být pro lidi, kteří hledají řešení svých trápení a ocení lidský přístup. A hlavně – věřím v dobré konce... Můj příběh si přečtěte zde >>