Platit, prosím

Výživné pro děti po rozvodu manželství je velmi třaskavé téma. Těch rodičů, kteří se domluví na výši výživného po rozvodu a dalších věcí ohledně placení výdajů svých dětí a dlouhodobě dohodu dodržují, je jako šafránu.

Bohužel pro ty ostatní bývá soudní jednání ruletou, kde se výsledek naprosto nedá odhadnout a ve svém životě musí přijmout dlouhodobou finanční nejistotu.

Pravidla pro určování výše výživného jsou upravena v občanském zákoníku, kde se dozvíte např. „že výživné lze přiznat, jestliže se oprávněný (dítě) není schopen sám živit a že pro určení rozsahu výživného jsou nyní rozhodující odůvodněné potřeby oprávněného (dítěte) a jeho majetkové poměry a zároveň také schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodiče)“.

Suché, že. Co čekat od zákona…

V praxi bývají rozhodnutí soudu velmi různorodá. Ano, jedná se o velmi individuální situace a k tomu je nutno přihlížet, ale co říci na to, kdy jeden soud splátky hypotéky do výdajů povinného (rodiče) počítá a jiný ne? Celkem zásadní částka, dá se říct…. To co jeden soudce považuje za důležité, jiný soudce považovat za důležité nemusí a naopak.

Tato praxe tedy vyvolává nejistotu v oblasti určování výše výživného. Rodič tak dopředu neví, kolik let s jakou zátěží má počítat a podle toho si stanovit zatížení rozpočtu. Často se stává, že založí novou rodinu, kterou platby výživného a jeho naprosto nepředvídatelného zvyšování mohou nečekaně zatížit.

Možná jste slyšeli o tabulce ohledně výpočtů výživného, jejíž autorkou je JUDr. Daniela Kovářová. Tato tabulka je ovšem orientační a soudce se může podle konkrétního případu individuálně rozhodnout, neboť jak už víte, není rozhodující jen příjem, ale i majetkové poměry rodičů a dětí.

Pro orientační výpočet doporučené výše výživného můžete použít také např. kalkulačku.

V praxi samozřejmě existují některá pravidla, která fungují.  A je dobré o nich vědět.

  • Výživné NEMUSÍ stanovit soud.

O výši výživného se mohou domluvit rodiče dítěte nebo o něm rozhodne soud. V případě rozvodu manželství soud o výživném rozhoduje automaticky. Výživné na děti narozené mimo manželství lze vyřešit jen vzájemnou dohodou bez soudního procesu.

Podání návrhu na svěření dítěte do péče a stanovení vyživovací povinnosti je bezplatné (bez soudního poplatku).

Rodiče, kteří se rozvádí, mohou dohodu předložit zároveň s podáním návrhu na nesporný rozvod a soud tuto dohodu schválí, pokud tedy nebude proti zájmům dítěte. O úskalí těchto dohod jsem již psala v článku „Úskalí dohod při nesporném rozvodu“.

  • Platit výživné rodič MUSÍ (i pokud mu druhý rodič brání ve styku s dítětem).

Jinak hrozí, že pečující rodič bude výživné vymáhat například exekučně. Vyživovací povinnost trvá bez ohledu na to, jak často nebo či vůbec se s ním rodič stýká. Možnost vídat se s dítětem se dá vymáhat soudní cestou.

Pozor ještě na jednu věc – pokud se rodič s dítětem nestýká (ať už z jakýchkoliv důvodů) nebo neplatí výživné – neznamená to automaticky, že přišel o právo rozhodování ve věci dětí (často to bývá volba školy, stěhování) a také o odpovědnost za dítě (např. pokud dítě neplní školní docházku či jezdí „načerno“ v MHD).

  • Výživné se platí, dokud se dítě není schopno živit samo.

Tedy ne do maturity či promoce. Dokonce neplatí ani hranice 26 let.

Pokud dítě studuje postupně několik škol různého zaměření s nevalným prospěchem a s absencemi, či po skončení studia dlouhodobě nenachází zaměstnání ani nepodniká a rodič chce výživné přestat platit,musí se obrátit na soud,  který situaci posoudí a rozhodne.

Vyživovací povinnost rodičů k dítěti zaniká, jestliže dítě uzavře manželství (vznikne vyživovací povinnost mezi manželi).

Pozor na situaci, kdy se uzavřete dohodu o ukončení placení výživného (ať už ústně či písemně). Důvěra je moc prima, ale už jsem viděla pár důvěřivců, kteří následně byli v exekuci a údiv a lamentace bylo to jediné, co mohli dělat….. Opět platí, že soudní rozhodnutí má něco do sebe. Aneb „černé na bílém“ je dobré, ale s razítkem soudu nejlepší.

A teď ta vysoká matematika.

Hodnotí se příjem rodičů (potvrzení z účtárny nebo daňové přiznání) a majetkové poměry.  Může se stát, že se budou prokazovat i poměry osob, které bydlí s rodičem ve společné domácnosti (tedy noví partneři).

Pak jsou tu odůvodněné potřeby dítěte. V praxi to často vypadá tak, že rodič, u kterého dítě žije, doručí k soudu SPOUSTU účtenek, kterými dokazuje, jaké výdaje v souvislosti s dítětem má. Soudy mají také obvyklý algoritmus “čím starší dítě, tím jsou jeho potřeby větší”.

Hovoří se také o sdílení životní úrovně. Porovnává se úroveň bydlení, počet dovolených, nákladnost koníčků i hodnoty a počty automobilů obou rodičů.

Soud také zkoumá, jestli se někdo z rodičů nevzdal příjmu nebo lépe placené práce.

Určitě zazní argument, že rodič, u kterého dítě žije, má uzpůsobenou pracovní dobu otvírací době školky či družiny a že tento fakt má vliv na jeho výdělek.  Také potřeba zajistit dítěti péči v době nemoci má vliv na výdělek rodiče – OČR je nižší než plat anebo je potřeba zaplatit chůvu.

Při stanovení výše výživného soud přihlíží rovněž k dalším vyživovacím povinnostem rodiče – další dítě (děti), manžel(ka).

„Abrakadabra“ – a soud vyčaruje a ustanoví konkrétní částku výživného v Kč.

Výživné se platí vždy na kalendářní měsíc dopředu. Do 18ti let věku dítěte se platí k rukám rodiče, který se o děti či dítě stará, od 18ti let dostává výživné zletilé dítě do svých rukou (nebo i nadále např. na účet pečujícího rodiče, ale nezapomeňte na písemnou dohodu).

Platící rodič může navrhnout účelovost platby části výživného (například určitý kroužek, kurz angličtiny či taneční, spoření,….).

Na výši výživného nemá vliv, jak často se s dětmi vídáte a jaké máte s tím spojené náklady (například cestovní). To, že jste platili vstupenky do ZOO nebo do kina, či vzali děti na dovolenou, nemá vliv na výši výživného. Výživné se musí se platit i například o letních prázdninách, kdy možná máte děti u sebe na celý měsíc, přesto za tento měsíc výživné zaplatit musíte. Také hodnota vašich dárků pro děti k narozeninám, vánocům a pod. nemá vliv na výši výživného. Opravdu ani to, že jim dáte kapesné či dobijete kredit do telefonu.

A na co všechno je vlastně výživné určeno?

Říká se tomu „odůvodněné potřeby dítěte“ a patří sem všechny platby, které se za dítě vydají. Konkrétně strava, drogerie, léky, očkování, oblečení, obuv, náklady na bydlení a na energie v souvislosti s bydlením, náklady na jízdné, poplatky za školku, školu či družinu, potřeby do školy, školní výlety, kroužky, tábory, dovolené, sportovní vybavení, náklady na zvířátko, kultura (časopisy, knihy, kino, divadlo, výstavy), pojištění.

Často se rodič, u kterého dítě žije, domnívá, že jakmile nastane tzv. mimořádný výdaj (např. tábor, rovnátka nebo nová postel), je druhý rodič povinen zaplatit polovinu. Ale čtete dobře –  i mimořádné výdaje by měly být zahrnuty ve výživném.

Nic ale nebrání tomu, aby se rodiče na příspěvku na mimořádný výdaj dohodli. Je to ovšem hodně o vzájemných vztazích…. V těchto chvílích někdy nastupuje forma nátlaku či přímého vydírání rodiče, který se peněz dožaduje. Ale může se stát, že druhý rodič v rámci zachování „dobrých vztahů“ přispěje, ovšem místo plánované cesty k moři s dětmi o letních prázdninách budou na chatě.

Druhá cesta je žádat o zvýšení výživného. No a o tom třeba příště….

Veronika Hájková
Jsem sociálně právní poradce. Fascinují mě příběhy lidí a vše, co s nimi souvisí. Vím, že vztahy nejsou vždy radostné a šťastné, jak bychom si přáli. Proto tu chci být pro lidi, kteří hledají řešení svých trápení a ocení lidský přístup. A hlavně – věřím v dobré konce... Můj příběh si přečtěte zde >>